Škola 21. století

nedávno moji pozornost upoutala zmínka o založení nové školy – Školy 21. století. zaujala mě hned ze dvou důvodů. jednak z titulu smyslu takové školy, která může zaplnit bílé místo v našem vzdělávacím systému a jednak z titulu jejich zakladatelů, z nichž dva osobně znám a jsou pro mě zárukou smysluplnosti vzdělávacích aktivit.

s jedním z nich, s pavlem kraemerem, jsem se tedy potkal na kafe a trochu ho vyzpovídal, abych si o této škole udělal jasněji. rozhovor se protáhl ještě do vlaku a jeho hlavní části si můžete přečíst níže…

první otázka je tedy nasnadě – proč?

proč Škola 21. století? pohybuji se již delší dobu v prostředí alternativních škol. v dnešní době máme velké množství nejrozmanitějších alternativ v oblasti předškolní výchovy, spousta zajímavých školek a často jsou to školky velmi drahé, takže rodiče investují velké prostředky do alternativního vzdělávání svých předškolních dětí. když se posuneme dál, na první stupeň základní školy, tak pořád máme ještě dost alternativ. není jich už tolik jako školek, ale pořád je nabídka velmi pestrá.

na druhém stupni základních škol bychom alternativ našli už výrazně méně a co se týče středních škol, jsou dle mého názoru v praze dvě alternativní školy – Waldorfské lyceum a Přírodní škola. na hranici alternativy je PORG a Open Gate a některé anglosaské školy. v našem prostředí působí jako školy s alternativními prvky, v británii či USA by ale patřily k mainstreamu.

co se týče vysoké školy, tak myslím, že k tradičnímu pojetí výuky tady neexistuje skutečná alternativa. takže my jsme Školou 21. století chtěli zaplnit tuto mezeru a nabídnout něco skutečně alternativního pro tu starší věkovou skupinu. to znamená jednak pro středoškoláky, ale především pro vysokoškoláky nebo absolventy střední školy, kteří nechtějí studovat na VŠ, a popřípadě i absolventy vysokých škol, kteří se ještě trochu hledají, úplně se nerozhodli, čemu se budou věnovat, ještě jsou ve věku, kdy cestují a objevují nové věci. pro tuto skupinu chceme nabídnout nějakou smysluplnou alternativu ke standardnímu vzdělání.

to bylo „proč“ tato aktivita. a nyní „proč“ pro Vás osobně?

to souvisí s tím, že já jsem učil hodně na druhém stupni základní školy i na střední škole a opakovaně se na mě obraceli mí studenti a hlavně bývalí studenti s tím, že skončili střední školu a přemýšlí, co dál. že si myslí, že sedět dalších pět let na univerzitě a někoho poslouchat… , zvlášť když už třeba trochu ví, jak to tam chodí, ví o tom, že prostředí je často formální a studené, že člověk často postrádá pocit smysluplnosti, tak se mě ptali, jestli neexistuje nějaká alternativa, jestli by třeba nemohli jet někam do zahraničí, dělat nějaké dobrovolnictví nebo něco jiného. ptali se mě na kontakty a takto jsem vlastně několik dětí doprovázel a zařídil jim pobyt v zahraničí.

mnoho mých bývalých žáků se na mě obracelo, těch lidí bylo docela hodně, někteří z toho třeba nakonec couvli, zůstali doma, protože například nepřekonali odpor rodičů, kteří to nepodporovali nebo se prostě báli ztratit vazby, které zde měli. mnoho mých žáků o takovém kroku uvažuje, i když ne každý se odváží.

také musím říct, že jsem do toho investoval i dost osobní energie a když z toho třeba žádný výsledek nebyl, říkal jsem si, že kdybych to dělal víc profesionálně, že by to bylo efektivnější. problémy, co tito lidé mají, jsou podobné a když člověk pomáhá víc lidem najednou, může to být efektivnější, protože co ve finále nevyhovuje jednomu, může využít někdo jiný. a hlavně, je důležité si vybudovat skutečně širokou síť kontaktů, abyste měl také co nabídnout mladým lidem. nemusí je pak člověk nutit do omezených kontaktů, které má, i když by oni potřebovali něco jiného. to je moje osobní motivace.

pro koho je Vaše škola? kdo má být typický student?

myslím si, že jsou dvě cílové kategorie.

první typ je student, kterému může být tak 18 let, právě skončil nebo končí střední školu a ještě není na vysoké škole. buď, že skutečně nechce na vysokou školu ještě jít, nebo že se nedostal na vysokou školu, kterou zamýšlel anebo se ještě nemůže rozhodnout a tak dále. tím pádem má rok nebo víc času. takových lidí znám docela dost. tito lidé za rok třeba budou něco dělat, třeba chtějí do zahraničí, ale v každém případě je možné, aby se na tento krok připravili. často mladí lidé něco chtějí, ale nepřipraví se na to dostatečně. buď, že jsou líní nebo prostě neví, jak se na to připravit. to je tedy jedna cílová skupina.

a druhá jsou ti, kteří něco dělají, někde studují, ať na střední nebo vysoké škole, ale mají ještě nějaký čas a chtěli by vedle toho formálního vzdělání, které dostávají jinde, zažít i něco, co je více zaměřeno na jejich osobní rozvoj, na propojování věcí. někde, kde by sami byli aktivnější. něco, co by sami mohli spoluvytvářet.

k té první cílovce, lidi, co vyjdou střední školu a chtějí se rozhlédnout, jsou dle Vás již dost zralí na to, aby věděli, že neví? protože já v jejich věku jsem rozhodně nevěděl, že nevím a na vejšku jsem šel více podle aktuálního pocitu, aniž bych věděl, co přesně mě čeká a zjišťoval jsem to v podstatě až během školy, respektive až během cestování po vysoké škole. v osmnácti jsem rozhodně nebyl zralý vědomě se rozhodnout, že chci Školu 21. století (pozn. střední školu jsem končil v roce 1998)

podle mě tady bude už znát určitý generační posun a dneska je to již jinak. co se týče přechodu ze základní na střední školu, tak u chlapců je to většinou tak, jak říkáte, prostě to někdo za ně určí, oni ještě ani nereflektují, že by škola mohla být lepší, než je. už ale u dívek v deváté třídě se setkávám s tím, že vědomě vědí, že jim klasický systém nevyhovuje a vědomě hledají něco jiného. třeba na waldorfském lyceu máme třetinu zájemců právě dívky, které cítily, že nechtějí to, v čem byly a hledaly si, zda neexistuje něco jiného tak dlouho, až si nás našly. takže to už je vlastně v té deváté třídě.

co se týče té starší kategorie, tak bych se odvážil tvrdit, že to většina lidí vlastně cítí. že cítí, že jim ten systém nevyhovuje a sice třeba jdou tou klasickou cestou, jdou na univerzitu, ale je to proto, že si myslí, že to, co cítí stejně nikde není, že to není možné nikde realizovat, že taková nabídka neexistuje.

jak bude Škola 21. století fungovat? jak si to mám představit z pohledu studenta?

škola se postupně vytváří. vytváří se s příchodem každého nového studenta, jehož přání se snažíme zohlednit, tak se to proměňuje a zatím jsme na začátku tohoto procesu. některé věci jsme si ale už určili.

  • ​hlavní místo, kde se bude výuka konat, je ZŠ Praha 7, která je též i budovou gymnázia Přírodní škola na strossmayerově náměstí v praze, máme poměrně velký prostor, který může být využit na výklad, diskuse, ale i pohybové a taneční aktivity. některé akce se budou konat ve vile flóra nebo v jiných prostorech.
  • student, který by se chtěl škole věnovat naplno, by jí věnoval 12-15 hodin týdně, které by byly rozloženy do tří dnů.  během této doby se bude věnovat rozličným aktivitám.
  • jednak bude pracovat na rozvoji osobnosti, což se bude dít prostřednictvím různých umění a rozhovorů o tom, co právě dělají a řeší, prostřednictvím kurzů, kde se učí koncentrovat, ovládat své myšlení a emoce. a na druhé straně chceme ty lidi osobně doprovázet v tom, co řeší, ať již to je něco vnitřního nebo vnějšího. to je jeden řekněme předmět školy.
  • další předmět je rozvoj myšlení, který se v současném vzdělávacím systému děje jen velmi omezeně. studenti budou pracovat na věcech jako je rozvoj samostatného myšlení, základy logické argumentace, schopnosti dialogu, jak se orientovat ve složitých informacích, rozlišit pravdu od nepravdy a polopravdy, úvod do filozofické metodologie, jak vlastně vůbec člověk poznává, a podobně. to je tedy další z předmětů.
  • vedle toho chceme lidi připravit na pobyt v cizí zemi, máme pro ně nabídku různých kulturních okruhů (indie, čína, latinská amerika, anglosaské země, atd.), které bychom probírali skutečně do hloubky tak, aby byl člověk skutečně připraven na jiný způsob života a myšlení v té či oné zemi. a na druhou stranu půjde i o jazyky a budeme se poměrně dost věnovat i výuce cizích jazyků.
  • podstatnou částí naší školy bude, aby se lidi naučili prezentovat ať již sami sebe, přitom když se budou ucházet o nějakou práci, dobrovolnictví či školu, nebo aby se naučili prezentovat i svoje zkušenosti třeba formou portfólií. takže až třeba pojedou na stáž do cizí země, aby to uměli zdokumentovat, ať již formou zajímavých článků, fotografií nebo i v podobě filmové dokumentace. s tím souvisí i tvorba webových stránek a tak dále.
  • a to, k čemu to všechno směřuje, je příprava na „můj vlastní projekt“, kterým může být například právě ta cesta do zahraničí, ale může to být i něco úplně jiného, třeba start-up, rozjezd nějaké firmy nebo dobrovolnictví, které jsem již dříve zmiňoval. tvorba vlastního projektu bude do určité míry společná pro všechny a do určité míry to bude individualizované.

v čem tedy bude student, který studuje Vaši školu naplno jiný, až ji dokončí? co si odnese? kde bude ta změna?

odnese si určitě hlubší přehled o světě nebo alespoň o nějaké jeho části, který je méně povrchní, než který si dnes získá ze školy nebo z cestovatelských přednášek. získá i kontakty jak do cizích zemí, tak i firem u nás či do organizací, kde by mohl reálně něco dělat. dále si odnese lepší poznání sama sebe, možná už bude víc vědět o tom, co by chtěl v životě dělat, možná začne myslet trochu jiným způsobem, než myslel doposavad, a doufáme, že se značně posune i v jazycích.

když jsme u jazyků, budou se učit nějak jinak, než jak známe standardně?

určitě. závisí to samozřejmě na úrovni studentů. chceme se co nejvíc přiblížit přirozenému prostředí, klást důraz na praktické zvládnutí jazyka, ale na druhé straně učit jazyk takovým způsobem, aby přes něj nasáli co nejvíc kultury. to znamená takovým způsobem, který zvědomuje konkrétní jazyk a jeho odlišnosti. každý jazyk je vlastně originální způsob myšlení, který když si osvojím, tak si rozšířím svoje obzory.

na čem dále pracujeme je, aby se ve škole objevovali lidi, kteří nejsou češi, jsou z jiných kulturních okruhů, žijí zde nebo tady jsou krátkodobě, aby člověk, když už se učí jazyk, měl ve škole lidi, se kterými je nucen komunikovat v tom daném jazyce. toto se nám určitě povede, otázka je v jakém časovém horizontu.

kdo bude na Škole 21. století učit? nejenom jazyky, ale i ostatní předměty?

zatím tvoří tým Školy 21. století tři lidé. já, pavel kraemer, učitel, který učil 15 let v prostředí alternativních škol, především waldorfských, dále potom jan kysela, který studoval v šesti, sedmi cizích zemích a má o studiu v zahraničí ohromný přehled, mimo to se zabývá ekonomikou a podnikáním. dalším člověkem je markéta mazlová, která v současné době dokončuje jednak studium na pedagogické fakultě a jednak studium eurytmie, což je pohybové umění, které prostřednictvím pohybu a gest zprostředkovává duch a charakter jazyka, a která se přímo na půdě pedagogické fakulty pokouší reformovat ten systém zevnitř.

to je takový základní tým. další člověk, který se objevil, je ranjan rampal. ind, který se nedávno přistěhoval do české republiky, protože se tu oženil a má vystudovaný film, filmovou tvorbu a je režisér. mimo to má i léčitelské schopnosti a vyučuje také léčení a meditaci. počítáme, že budeme do týmu přibírat i další lidi, ale to už je odvislé od počtu účastníků…

to znamená, dnes jsou zmiňované bloky předmětů pokryté vámi čtyřmi?

nejsou. my pokryjeme polovinu až dvě třetiny předmětů. o dalších vyučujících jednáme a vybíráme si, kdo by ještě pasoval do našeho týmu.

zmiňoval jste, že studenti se tomu mohou věnovat „naplno“, z toho vyplývá, že taky nemusejí…

pokud vycházíme z reality, tak vznik této školy jsme oznámili před začátkem léta a podoba školy se začala krystalizovat minulý týden, takže o škole se příliš neví. nepředpokládáme tak, že v říjnu, kdy škola začne, budeme mít velký počet účastníků. nějaký počet ale potřebujeme, aby ta škola byla vůbec finančně únosná. chceme ji ze začátku udělat co nejotevřenější, aby se mohli alespoň nějaké části účastnit lidé, kteří mají zájem, ale nemají tolik času. na druhé straně si přejeme, aby tu byl prostor i pro to jádro. pro lidi, kteří mají zájem a mají i čas.

tedy těch 15 hodin týdně znamená, že všechny aspekty školy, o kterých jsme mluvili, tam budou zastoupeny. zatímco člověk, který se bude škole věnovat tři hodiny týdně, může poznávat cizí kultury a jazyky, ale už třeba nebude pracovat na svém osobním rozvoji.

jak dlouho může člověk studovat Školu 21. století?

předpokládáme, že tato škola bude stále pokračovat dál a dál do té doby, než nás to přestane bavit nebo než to po nás převezme někdo jiný. nicméně časově je to strukturováno tak, že škola nebude fungovat neustále, bude fungovat po trimestrech. tj. tři měsíce od začátku října do vánoc. potom bude určitá pauza. na jaře bude další trimestr a po něm velká pauza v době léta. a v těchto pauzách, ať už se bude jednat o malou nebo velkou pauzu, tak budeme chtít, aby studenti pracovali na nějakém projektu, jeli do zahraničí na měsíc na dva nebo si udělali někde stáž. čili šli do světa a poté se k nám vraceli, ať již jako účastníci, co budou dále pokračovat ve studiu nebo jako lidé, kteří referují o své zkušenosti a dále nemají zájem Školu 21. století dále studovat. nicméně i ten jejich referát, kam je to posunulo a co zažili, bude pro nás velmi přínosný. lidé tedy budou přicházet a odcházet.

jaká máte věkové omezení pro studenty a proč?

počítáme se studenty ve věku 15-28 let. patnáct proto, že chceme umožnit studium i lidem během střední školy a nebudeme se bránit ani zájemcům ze základních škol, pokud budou mít pocit, že jim Škola 21. století něco přinese. na druhou stranu, ve věku 28 let už dle našich zkušeností končí pro mladé takové to období hledání, začínají se usazovat, zakládat rodiny a i perspektiva zahraničního studia a projektů je menší. člověk v tomto věku už řeší jiné otázky.

myslím si, že člověk se skutečně dobrých deset let hledá a na to hledání u nás neexistuje žádná instituce, žádná pomoc. vy se musíte přihlásit na vejšku, třeba na medicínu, až budete vědět, že chcete být doktor a proč, ale to většina mladých lidí dnes neví.

kolik Škola 21. století bude studenta stát?

studium je rozděleno na trimestry a na začátku každého trimestru si student volí a sestavuje studijní plán, vybírá si tedy předměty a rozsah studia. dle toho také bude stanovena jeho cena pro daný trimestr. předpokládáme, že student studující v „plném režimu“, tj. cca 15 hodin týdně, bude platit 9.000 kč za trimestr, tedy nějakých 50 kč za hodinu výuky. studenti v „částečném režimu“ se dostanou na cca 75 kč za hodinu výuky.

v textu o Vaší škole jsem četl o důrazu na osobní doprovázení, co si pod tím mám představit?

toto doprovázení studenta má vnější a vnitřní aspekt, kde oba vycházejí z důrazu na individualitu studenta a situace. pod vnějším aspektem si představte praktické věci typu organizace studia v zahraničí, rady, pomoc s výběrem, využití našich kontaktů, a podobně.

pod vnitřním aspektem potom vnímáme i konzultace a podporu v osobních, někdy až intimních oblastech rozvoje. zde nám budou pomáhat i zahraniční kapacity, například se zkušenostmi s intuitivní pedagogikou a kde studentovi pomůžeme zvládat i „vnitřní“ překážky.

jsou tyto konzultace zahraničních kapacit v ceně programu?

ano, jsou. jednak by nám nepřišlo fér si tyto služby účtovat a jednak mladí lidé ne vždy umí docenit jejich skutečný přínos a zaplatit tak jejich skutečnou cenu, které pro jejich rozvoj mohou mít.

kolik studentů bude Škola 21.století mít?

nevíme :-) určitě jsme zvědaví, kolik to bude a také jak budou studenti rozloženi co do „plného režimu“ a „částečného režimu“. minimální počet, abychom to ekonomicky zvládal,i se pohybuje kolem 12-15 studentů s podobnou skladbou předmětů. zatím o naší škole moc lidí neví a tak je našim cílem cca 30 studentů z toho 10 by jich mohlo tvořit takové jádro a fungovat v „plném režimu“. dělali jsme mezi mladými lidmi průzkum v podobě online dotazníků, vrátilo se nám jich asi 80 vyplněných, 45 z nich nám nechalo na sebe kontakt, protože chtějí vědět více…

kde mohou zájemci o Škole 21.století víc informací?

spouštíme webové stránky www.skola21.com, jinak informace jsou také na stránkách www.inovativnivzdelavani.cz a na facebookové skupině Škola pro 21. století

držím palce a předem gratuluju studentům

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *