začínejte s proč

simon sinek je skvělým speakrem a dnes i autorem knih. nečetl jsem z nich sice žádnou, ale rád ho sleduju na youtube nebo TEDx. má to v hlavě srovnaný a mluví hlavně o businessu, firemní kultuře, leadershipu a motivaci.

pracuji na manažerské pozici a vedu lidi a týmy. nejednou jsem to tu zmínil, ale dnes už vidím jen zanedbatelné rozdíly mezi manažerskou pozicí v práci a doma (jakože organizujeme a řídíme domácnost). a už vůbec žádné rozdíly mezi leaderem v práci a mimo práci (to ani nejde). něco málo jsem o to již psal v článku o rodičích jako přirozených leaderech. rozhodně se nechci nikoho dotknout, ale pro vedení lidí a týmů platí podobná pravidla jako pro výchovu dětí. pokud to má fungovat, nemůžete být autokrativní despota s neukojeným egem, ale vždy součást týmu, který má jen jiné zodpovědnosti a úkoly než ostatní.

no, takže mě sinekovy myšlenky oslovují i jako rodiče a hledám inspiraci nejenom pro práci, ale i pro domácnost. a o jedné takové se chci dneska zmínit. o myšlence, jak je důležité začít s proč.

simon sinek popisuje zlatý kruh, který je sestaven ze tří kružnic, jako terč. střed terče je „proč“, okolo něj je „jak“ a vnější kružnice je „co“. a mimo jiné tvrdí, že jakákoliv komunikace (ať jde o komunikaci ke klientům nebo k zaměstnancům, ke kolegům nebo k podřízeným) by měla být vedena ze středu ven. tedy začít tím „proč“, vyjít ze smyslu a účelu, pokračovat „jak“, tedy analogie cesty, způsobu nebo strategie a končit „co“, tedy jakou konkrétní věc chci udělat nebo chci, aby někdo udělal.
v businessu je to ohromný rozdíl oproti standardnímu postupu – „co“ udělat nebo „co a jak“ udělat, nebo v ještě lepší variantě „co, jak a proč“ udělat. ale tím Vás dnes zatěžovat nebudu.

zmíním zkušenost, kterou mám s tímto doma u dětí. je totiž fantastická.

vzal jsem si totiž tohle pravidlo k srdci při „úkolování“ dětí. úkolování je v uvozovkách, asi víte, jak to myslím. svoboda není volnost, že ano :-) no posuďte jak Vám zní tyto rozdíly:

a) „símvás už se fakt oblíkejte! nebo přijdeme pozdě!“
b) „rád chodím včas, vlak jede za tři krtky, tak se už mazejte oblíkat“ (pozn. krtek je měrná jednotka odpovídající zhruba 10 minutám a vychází z trvání večerníčku o krtečkovi. pak máme ještě „dlouhýho krtka“ a ten má půl hodiny, to jsou díly jako krtek ve snu nebo krtek a medicína)

a) „ticho už a spát“
b) „hele, víte, jak je to fajn, když se všichni dost vyspíme, déčka už šly spát a tak chci, abyste už odpočívali a byli ticho“ (pozn. čt déčko končí vysílání v osm a od dob, kdy se nám líbila znělka oveček přecházející řeku a čekali jsme na ni každý den, je to takovej zafixovanej usínáček)

a) „rád bych si s váma hrál, ale nemůžu, mám moc práce, tak se omlouvám“
b) „dělím si svůj čas na čas na hraní a na práci. teď mám čas na práci. na hraní byl před hodinou a bude zase večer, zahrajeme si potom?“

a) „ne, na kole už jezdit nebudete. jezdili jste celej dej a už tam je zima. v létě si klidně jezděte do večera, ale teď jsou večery chladné a nechceme, abyste nastydli. nezlobte se.“
b) „venku už je chladno a vypadáte unavení, na kole jste jezdili dlouho a určitě byste ještě chtěli, ale nechci, abyste nastydli, a tak vám už nedovolím jezdit dál. v létě tak přísnej nebudu. nezlobte se.“

jak vám to zní? stejně nebo přeci jenom trochu jinak?

mě to zní jinak a dětem také. není to všespásné a určitě to nezaručí rychlá řešení. na druhou stranu, ale argumenty „proti“ jsou už z jiného soudku. málokdy jsou k samotné akci (jezdit ještě na kole, oblékat se), ale jdou k jádru věci (proč musíš pracovat? kolik hodin musíme spát?). a to je vám potom úplně jiná diskuse a hlavně smysluplná diskuse. pozoruju,  že se nezasekáváme na tokových těch věcech, kdy musí být po mém nebo po Tvém, ale zasekáváme se na mnohem důležitějších a principiálnějších věcech. a to mi přijde v pořádku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.