přišlo to nějak nečekaně brzy. „já už bysem chtěla nějaký penízky!“, „a jak se vlastně dostávají peníze?“, „anežka má vlastní korunky…“, a podobně. jednou to muselo přijít, ale elišce je šest, mikimu čtyři a v tomto věku nás to upřímně, překvapilo. holt zpátečnický a konzervativní rodiče, co nejdou s dobou :-)

bylo třeba dát hlavy dohromady a začátkem roku nastavili nějaký systém kapesného. chci ho popsat, zmínit jak nám funguje, kde vidíme silné stránky a kde nám to vázne a rádi budeme za postřehy laskavých čtenářů, co byste případně doporučili změnit, či jak to funguje u vás.

zejména potom mě bude zajímat doba, kdy si myslíte, že by děti měly začít řešit peníze a finance obecně. kdy jim to ještě „kazí hlavu“ a kdy je „nejvyšší čas“. v tomhle vůbec netuším. pocitově je těch našich 4 a 6 let dost málo a čekal bych to až někdy na prvním stupni, ale tam jsme si už i my kupovali svačiny, no né? jak to vidíte?

my jsme to vymysleli takto:

• každou neděli večer si s dětma sedneme a vybereme tři oblasti, na které se příští týden zaměříme. jednu vybere eliška, jednu miki a jednu my.
  • po třech měsících provozu u nás jasně vedou témata „křičet maximálně jednou za den“, „nežalovat“, „uklidit si hračky než jdu spát“, „jít spát v osm“, „ráno se sami oblékat do školky“, …
  • jsem až překvapen, jak „přísné“ na sebe děti jsou, třeba ve chvílích, kdy my jsme ok s tím, aby šli spát o půl deváté, ony samy tam chtějí mít „v osm“.
• děti si nakreslí A4 s tabulkou 7dní x 3úkoly.
• ten papír si potom nalepí na skříň ve svým pokoji.
• každý den před spaním si samy dělají zelenou čárku či červený křížek dle toho, jak se jim vedlo, posuzování necháváme na nich, občas se ptáme proč to vidí zrovna tak a tak.
• pak na konci týdne, taky v neděli koukneme na celý týden a rozdělíme max. 20 korun každému z nich
  • když je třeba jen jeden křížek, dostanou ještě celou dvacku.
  • přesný pravidla to nemá, ale zatím jsme byli nejhůř na desetikoruně za nějakých sedm-osm křížků.
  • říkáme jim, že je důležité, zda se z chyby poučí a další dny ji neopakují nebo naopak.
• za kapesné si potom mohou koupit co chtějí, jen omezujeme, aby to nebyly často sladkosti. jednou za čas ano, ale ne pořád.
• není to moc složité?

co na tom funguje podle nás dobře:

• děti to baví, vyžadují se o tom bavit.
• myslím, že je to dobrý příklad, že peníze jsou „za něco“.
• nejsilnější tam byl efekt, kdy si „výkonově zaměřená“ eliška měla poprvé udělat sama sobě křížek. chce vše vyhrávat a zrovna, asi třetí den fungování tohoto systému, se vztekala víckrát za den a věděla, že jsme byli domluveni, že si v takové situaci udělá křížek. nechtěla, ale nic jsme neříkali, jen ať udělá značku, která tam dle ní patří. chodila kolem toho asi pět minut a její vnitřní boj byl cítit navenek. říkala, že to neplatí, tak jsme jí potvrdili, že ten papír může klidně sundat a hodit do koše, že se zlobit nebudeme. docela i s napětím jsme čekali, jak to zvládne. dalších pět minut kolem toho chodila :) nakonec vzala červenou fixu a udělal prťavej křížek. a bylo to.
• tahle sebereflexe je asi to nejvíc. i miki i eliška jsou po třech měsíích v podstatě bez jakéhokoliv komentáře schopni udělat křížek nebo čárku. nevím, jestli tím dle nějakých teorií něco u nich uvnitř neničíme, ale upřímně říkám, že máme radost, když si dokážou dát tři zelený čárky stejně jako když si dají třeba dva křížky.
• děláme i mimořádný odměny. jednou měla eliška obzlášť „špatné“ (píšu v uvozovnkách, protože mi přijde dobré, že se to v dětství různě mění) období, kdy i když se snažila, asi čtyři dny po sobě se tam vždy něco červenalo. bylo vidět, jak je z toho smutná, ale zároveň si to přiznala. kapesné jí nevyšlo nejlíp, ale dostala speciálních pár korun za poctivost sama k sobě.

co moc nefunguje:

• děti si vždy hlídají „aktuální témata“ a pokud daný týden nemáme třeba křičení, tak reagují ve stylu „křičet se teď může“.
• někdy si víc než sebe a své úkoly hlídají plnění úkolů toho druhého. chjo.
• někdy nám přijde, že se až moc soustředí na peníze. pořád je počítají, hlídají a kalkulují. možná je to dobře, beztak by si tím někdy prošly, ale zase počítat je třikrát denně… nějak z toho nemám nejlepší pocit, ale nevím proč.
• miki to ne vždy bere vážně a někdy chce mít křížek jen aby to bylo víc barevné :-)

a nějaké zkušenosti, které s tím máme:

• je důležité, aby si A4 vyráběly samy a je důležité, aby si splnění úkolů vyplňovaly samy. fakt úsměvné, jak dokážou nakreslit „křik“, „posmívání“ nebo „uklízení hraček“.
• první peníze padly na kinder vajíčko, ale když zjistily, že stojí 25 a oni dostanou maximálně 20, poměrně rychle pochopily, že tohle není cesta.
• několikrát nás překvapily hlášky typu „našetřím si něco víc, než to a to stojí, aby mi potom ještě nějaký penízky zbyly“.
• párkrát nás dojaly hlášky typu „tati/mami, jestli nemáš peníze, tak já Ti půjčím“ :-)
• zastavujeme teď často na benzínkách, děti je prochází s peněženkama v ruce a diví se, proč je to tam mnohem dražší než třeba v bille :-)
• eliška si takto spontánně koupila v levných knihách svůj druhý penál. jeden už měla a najednou se jí zalíbil druhý. a měla na něj našetříno. říkal jsem jí, že bych jí druhý nikdy nekoupil a nesouhlasím s tím, neb mi to přijde jako blbost mít dva. ale že jsou to její peníze a budu raději, když si utratí 97 kč za penál než za sladkosti. usmála se a koupila si ho :-)
• bohužel / bohudík si taky nakoupily nesmyslné časopisy. expert na nákup časopisů je miki. v trafice viděl nějaký dětský časopis bez obsahu, ale s přibalenou pistolkou. 80 kč. no fakt. skřípali jsme zubama, ale ať udělá zkušenost. pistolka se rozbila ten samý den a v peněžence mu zbyla asi dvoukoruna.
• velkou radost máme, když si v obchodě počínaj samostatně. vybíraj, hodnotí, počítaj, ptají se co je tam napsáno, přemýšlí, kolik to stojí jinde a pak si to i sami kupují a paní prodavačce postupně vysází mince z peněženky (obvykle to je delší proces, tak prodavačky upozorňuju na trpělivost při placení, jsou s tím v poho a je to sranda).

takhle tedy vypadá kapesní u nás. prošli jsme už nějakých 11 týdnů. čekal jsem, že se to omrzí, ale zatím to nevypadá. naopak, stal se z toho docela pevný bod na týdenní agendě. a dneska je neděle a v podvečer tak přijde zúčtování a plán na další týden. dnes to bude radostné účtování :)