ideální doba napsat něco o vánočních dárcích. o vánocích jsme pořídili několik dárků, které vypadaly jako super zajímavé a rozvojové a prostě ty nejlepší možné pro děti. fakticky se zatím uchytil jen jeden z nich, ale o to víc, než jsme očekávali.

vlastně, je už několik měsíců po vánocích a tuto netradiční knížku čteme asi počtvrté (vždy kapitolu až dvě před spaním) a pokaždé umí nabídnout něco nového. není to jako s ostatníma pohádkama, co čteme víckrát, kde mi přijde, že s každým dalším čtením je cílem dětí naučit se další kus pohádky nazpaměť. tady ne, tady se vždycky těší, že budou moci odpovídat a být součástí příběhu. a já se těším, že vymyslím nové otázky a taky se o těch našich skřítcích dozvím něco nového.

možná jste už měli možnost sami vyzkoušet (potom budu rád za komentáře a sdílení zkušeností), ale u nás je číslo jedna ferda a jeho mouchy.

knížka je postavena na sérii pohádek z městečka, kde žijí odložení plyšáci – emušákova. příběhy se točí kolem ferdy – plyšového žabáka. každý z příběhů je zaměřen na jednu z emocí. ferda prožívá podobné příběhy, jako občas potkávají děti ve školce a ve škole a nějak je prožívá. děti se tak seznamují s radostí, hněvem, žárlivostí, strachem, smutkem, důvěrou, zvědavostí nebo třeba osamělostí. přijde mi minimálně super, že se děti s emocemi vůbec seznámí, občas bychom to potřebovali i my dospělí…

ale nejvíc nejlepší mi přijdou doprovodné úkoly, otázky a doporučení ke každé pohádce. v textu jsou místa, kde přestáváme číst a ptám se dětí, jak by mohl příběh pokračovat, co by udělaly teď oni nebo jak se asi cítí ferda. tyto místa jsou označeny, ale s každým dalším čtením si přidáváme svoje a už jsme tuto techniku zavedli i do jiných knížek :-) fakt, že naše děti (4 a 5 let) tyhle příběhy prožívají a občas se i ztotožňují s ferdou. zajímavé, co z nich občas padá. ještě zajímavější, jak se odpovědi vyvíjí v čase. jak jsem říkal, čteme to už poněkolikáté.

na konci pohádky jsou ještě samostatné otázky, kterými někdy pokračujeme dál. jako „stalo se Ti někdy něco podobného?“, „jak se pozná, že je někdo osamělý třeba u vás ve školce?“, a podobně. otázky si samozřejmě dovymýšlím nebo upravuju dle situace. vážně doporučuji, je to objevné!

ke knížce je i velký plyšový ferda s dlouhým jazykem a osm plyšových mušek (emocí), které se na jazyk suchým zipem lepí. každá emoce má svoji barvu a mušku, která ji v pohádkách představuje. a tak někdy, když se naše děti začínají vztekat, ptám se, zda tu někde poletuje červená muška nebo ji přímo vezmu a přilepím třeba na sedačku. to celé nám dává možnost se o emocích bavit a to nyní beru jako nejlepší dárek pro nás všechny. často totiž vím, co dětem chci říct, jen hledám cestu, jak na to, aby to nebylo nepřirozené a aby to pochopily. přes ferdu a jeho mouchy nám to jde.