kolečka a čtverečky

teorii koleček a čtverečků používám už dlouho. ani není moje, inspiroval mě k ní můj někdejší šéf a využívám ji ve své manažerské práci, zejména potom při přijímacích pohovorech. včera mi ale při jedné diskusi zapadla do mnohem jasnějšího kontextu a protože má svůj základ ve výchově a přístupu ke vzdělávání a projevuje se po zbytek života, chci o Vám o ní něco říct. možná to pro Vás nebude nic nového, možná s ní nebudete souhlasit, ale možná Vám to v něčem otevře oči…

když v práci pracuji s lidmi v týmu, rozděluji si je v hlavě na kolečka a čtverečky. představte si nějaký prostor (projekt, pracovní úkoly, atmosféru ve firmě, …), který potřebujete pokrýt (zaplnit) lidmi. ideálně tak, aby byl prostor celý vyplněný a měli jste potřebné úkoly zajištěné.

zaplnit jej můžete čtverečky, které na sebe přesně navazují, odsud – potud, nic víc – nic míň, ale za to s perfektní znalostí „svého prostoru“. čtverčci mají rádi přesně vymezené zodpovědnosti, pracovní dobu, popis práce, vyjasněné co mohou použít, co si nesmí dovolit, atd. pokud máte přesně vymezený prostor (jasný úkol pro tým), může to být vhodná strategie.

vybrat si pro zaplnění prostoru ale můžete i kolečka. chcete-li pokrýt celý prostor kolečky, logicky se objevují přesahy, stejně jako nepokrytá místa. na druhou stranu kolečka mají díky již existujícím přesahům poměrně slušnou možnost se rozpínat a zmenšovat dle potřeby. celá struktura, na první pohled více chaotická, je tak více flexibilní. velmi vhodné je pracovat s kolečky, když nemáte jasně definován prostor a v průběhu projektu jej částečně ještě objevujete.

velmi často nemám jasně definované projekty, protože to je v praxi téměř nemožné…

dá se tedy očekávat co preferuji a jaké typy lidí hledám. dokonce jsem před několika lety z jedné (z hlediska kariérního růstu dost perspektivní) firmy musel odejít právě z důvodu, že se původní kolečková struktura nepříjemně začtverečkovala a už pro mě nebylo radostí tam pracovat. stále jsem narážel na ostré hrany čtverců.

no a včera se mi toto vše propojilo s odpověďmi na otázky typu

  • poznají se kolečka a čtverečky už u dětí?
  • jsou děti svojí přirozeností kolečka nebo čtverečky? jaké se rodí?
  • můžu výchovou či vzděláváním ovlivnit vývoj a tvarování dětí?
  • nedělám to již náhodou (ne)vědomě?
  • nedělá to již naše společnost? jde o vědomý nebo nevědomý proces?
  • komu bude patřit budoucnost? kolečkům nebo čtverečkům? proč?
  • v jak velkém souladu je teorie „koleček a čtverečků“ s  teorií „tvůrců a obětí“?

paralela s kolečky a čtverečky se mi v každodenním životě rozbíhá do mnoha směrů a oblastí a velmi mi zapadá do úvah o tom jak chci své děti připravit do života, jak je (ne)formovat, co je důležité a proč, s jakým prostorem se budou v životě potkávat a co konkrétně pro to dělám a nedělám. jakou roli v tvarování hrají pravidla a jakou třeba zvědavost. otázek je spousta a to je dobře.

a jak to máte Vy?
jste kolečko nebo čtvereček?
vychováváte doma tvůrce nebo oběť?

1 komentář u „kolečka a čtverečky

  1. Výborný článek, díky. Když se nad tím zamyslím, jsem kolečko a stejně tak jsem vždy oceňovala žáky, kteří jsou kolečky. Bohužel většina učitelů má raději čtverečky – vše je jasně dáno, orámováno, výjimky nejsou, a tak neruší.
    Na druhou stranu, co se stane, když není kolečko nebo čtvereček pracovitý, zodpovědný, líný apod? Pokud je takový čtvereček, poměrně dobře se dá napravit jeho nesplněná práce, protože jsem jako vedoucí pracovník přesně věděla, co má udělat a většinou i jak. Pokud je problematické kolečko, je to určitě těžší – nejen identifikovat prázdná místa, ale také cestu, jak je zaplnit. Protože pokud spoléhám na kolečko, spoléhám i na to, že ví JAK úkol splnit.
    Díky za podnět k zamyšlení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.