summerhill / film

nedávno jsem dostal odkaz na film o summerhillu, první svobodné škole v anglii fungující od roku 1921. školu a její principy asi není nutné nějak zvlášť představovat, výborně to popisuje kniha, kterou před časem vydal tomáš hajzler. a mimo to je poslední dobou zmiňována dost často v nejedné diskusi o budoucnosti vzdělávání.

pokud byste snad přece jenom o summerhill slyšeli poprvé, připravte se trochu na šok. principy vzdělávání dětí jsou našim zvyklostem neuvěřitelně odlišné a přitom tak logické a v souladu s tím, jak to skutečně cítíme, když jsme děti. svobodných škol od té doby vzniklo několik a moc se mi chce věřit, že jim brzy přijdeme na chuť i zde v našich zemích. nicméně o svobodných školách a jejich principech dnes psát nechci.

chci popsat své dojmy ze sledování filmu a přimět vás k tomu, abyste si jej doma pustili také. sami, s partnerem nebo ideálně celá rodina i s dětmi. jsem totiž hluboce přesvědčen, že toho nebudete litovat. naopak, budete si přát, aby film neskončil. jediným mínusem může být, že je film v angličtině bez titulků, tak se na to připravte.

když jsem na youtube v nadpisu viděl „AMAZING – Best freedom movie ever!!“ chuť na sledování mě trochu opouštěla, ale už první minuty ukázaly, že ty superlativy nemusí být u filmu neoprávněně. nejsem žádný filmový kritik nebo tak. filmů jsem vlastně viděl poslední dobou strašně málo a tak zde nečekejte nic objektivně vyváženého nebo strukturovaného. to si kdyžtak dejte třeba zde.

příběh asi není nijak oslnivý. do svobodné školy přijíždí na začátku semestru mimo starších dětí i několik nováčků. mezi nimi malá Maddy (z niž chce mít matka premiantku a nesouhlasí tak s summerhillem jako takovým) a malý Ryan (výrostek, se kterým si otec už neví rady a poslední naději vidí v umístění v této internátní škole). do toho do školy přichází celý tým inspektorů s cílem najít na škole chyby, díky nimž ji bude moci stát brzo zavřít.

na pozadí těchto příběhů mě ale dostalo něco jiného. při sledování jsem byl až dojat (fakt, že jo) desítkami běžných situací, které děti v každé škole i mimo ni zažívají, které zná asi každý z nás a to, jak jsou řešeny právě zde. na škole založené na principech svobody, demokracie a zodpovědnosti. stejně jako jedna z inspektorek jsem viděl spoustu malých i velkých zázraků a právě kvůli nim, kvůli těmto mikropříběhům a momentkám Vám chci film doporučit. právě tyhle zázraky (magics) dělají z filmu Film a ze školy Školu.

čtyři takové mi utkvěli v hlavě nejvíc

1.
rodiče přivážejí Maddy do školy a matka je šokovaná z toho, jak se tu děti chovají.
upoutá ji jedna z výstřednějších holek.
šeptem říká manželovi, aby to Maddy neslyšela: “ to chceš, aby z Maddy vyrostla takováhle…?“
„ne, chci, aby z Maddy vyrostla Maddy!“

2.
Maddy si na přání matky zapisuje spoustu kurzů a hodin.
učitel je tím překvapen, děti si obvykle zapisují jen hodiny, co je baví.
ptá se Maddy, zda toto je skutečně, co chce.
Maddy váhá, pak si vzpomene na matku a přikyvuje.
učitel vrací Maddy její list kurzů: „svoboda je velká věc Maddy, nejprve si na ni ale musíš zvyknout…“

3.
jeden ze studentů ohromí inspektorku svými znalostmi chemie.
inspektorka, sama bývalá vědkyně, nadšeně říká někomu opodál, že je neuvěřitelné, že tu na střední škole má někdo už univerzitní znalosti.
dostává odpověď, že chlapec se chemii začal věnovat teprve vloni i s vysvětlením: „když se děti rozhodnou učit se, potom letí jako rakety“.

4.
Zoe Readhead, dcera zakladatele (A.S.Neill) vysvětluje inspektorům poměrně emotivně smysl školy.
ti nechápou a nerozumí, nemohou její argumenty vtěsnat do svých formulářů a manuálů…
„víte, summerhill dává dětem jejich vlastní manuál na život!“

asi je Vám jasné, že film jako celek mi přijde úžasný. neuvěřitelně výstižně popisuje smysluplnost výchovy a vzdělávání dětí, ale také inspiruje. ty příklady ze summerhillu nemusíme přece jen sledovat a obdivovat někde za hranicemi. jsem přesvědčen, že si je můžeme zažít sami s našimi dětmi. v obýváku, na zahradě nebo na výletě. a inspirace je asi to největší, co si přeji, abyste si z toho filmu odnesli.
nic nebývá tak ideální, jak film líčí. nic nebývá tak černobílé, jako film popisuje. ale nic ve filmu není takové, abych si dovolil o tom nepřemýšlet…

(pozor, film a myšlenky v něm obsažené jsou nakažlivé!)

——————-

na závěr ještě poznámky, které jsem si během sledování dělal :-)

magics, magics, magics
all around
lots of them…

heart opening

there is something about the place…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.