máme doma ideální vzdělávací pomůcku. medvídka zlatovídka.

je to takovej napůl imaginární méďa – vidět ho můžou jenom děti. dospěláci mají smůlu. ale mohou ho alespoň slyšet. medvídek zlatovídek je s náma celý den, ale jeho čas přichází až před spaním. před samotnýma pohádkama, je totiž čas si s ním povídat. když ještě děti neuměly moc mluvit, říkal jim medvídek, co všechno dnes dělaly, co bylo supr a co se naučily. a teď, když už mluvit umí samy, vyprávějí ony jemu, co dnes zažily, co bylo ve školce, s kým šly na procházku, kolik toho snědly a co se jim dnes moc líbilo.

medvídka ale začínáme využívat i k učení se. eliška s mikim mu třeba popisují, jak se správně přechází přes silnici, proč se čistí zuby nebo jaká barva vznikne když se smíchá zelená a červená. jindy mu zase říkají do kolika umí počítat a medvídek je našimi ústy případně doplní, když je zajímá, jak čísla pokračují.

a protože se u nás medvídek chytil podobně, jako v čechách jára cimrman, rád bych se podělil o tipy, jak nám je medvídek užitečný. třeba vás to bude inspirovat…

• rekapitulace dne
  to byl hlavní důvod, proč jsme si ho vymysleli. líbí se mi se večer zamýšlet nad uplynulým dnem a uvědomit si, jak skvělý byl, co nám přinesl a že vlastně vůbec byl. chtěli jsme děti naučit stejnému uvažování a tohle nám přijde jako super trik.

• pozitiva
  to,  že je dobré posilovat úspěchy a dívat se na svět z té lepší stránky, není žádná novinka. horší je to ale už naučit děti. když se však medvídek ptá „co se Ti eliško povedlo dnes nejvíc“,  „a Ty miki, z čeho máš dnes radost?“, jde to lépe.

• co příště jinak
  ne všechno se přes den povede. nejenom dětem, ale třeba i tatínkovi a tak je dobré říct medvídkovi, jak to příště uděláme lépe. jenom si to uvědomit je podle mě dobré.

• zpovědník
  občas nám děti něco nechtějí říct. je ale zajímavé, že medvíkdovi už to takový problém říci nemají. takže když ty naše skřítky něco trápí, ptáme se jich, jestli to večer řeknou medvídkovi zlatovídkovi. a i když ne vždycky, někdy s tím problém nemají a řeknou mu to i když jsme u toho.
  stejně tak, když se třeba něco stalo ve školce nebo jinde přes den a ještě to neodeznělo, je méďa dobrý ventilátor myšlenek. díky mu za to.

• slovní zásoba
  přijde mi, že tím, že jsou děti nuceny do popisu toho, co se stalo (aby to méďa pochopil, když si zrovna zdříml a nebyl u toho), rozvíjejí si slovní zásobu. ono ne vždycky mají to správně slovo po ruce a večer je klid a čas ho hledat.

• kreativita, fantazie
  jsem si jistý, že v dětech medvídek neubíjí jejich vrozenou kreativitu a fantazii, naopak. tím, že ho vidí jenom děti, je na nich popsat nám kde zrovna méďa je, co dělá, co má na sobě, co si myslí nebo s kým bude dnes spát a proč. medvídek je napůl kouzelný a to se dětem moc líbí. moc kouzelných kamarádů totiž nemají.

• poklady a objevy
  už se nám nejednou stalo, že jsme byli překvapeni tím, co se dětem honí hlavou. že se třeba bojí v noci splachovat záchod kvůli hluku nebo jak na ně dopadají úspěchy a neúspěchy ve školkovém kamarádění. v neposlední řadě i směrem k nám samotným, zda se na mě třeba děti ještě kvůli něčemu zlobí a jak moc nebo jestli už je to zapomenuto. tohle jsou cenné objevy a ještě, že si povídáme potmě, protože už mi nejednou spadla čelist…

• příprava na zítřek
  poslední dobou si chtějí děti i povídat o tom, co je čeká zítra. a proč ne, je to taková fajn mentální příprava na další den, to bysme konec konců potřebovali všichni.

tak takto nám pomáhá medvídek zlatovídek s výchovou a vzděláváním. přitom nic nestojí a pro každého z nás vypadá přesně tak, jak chceme. navíc na něj nemáme copryright, takže pokud byste si s ním chtěli večer s dětmi povídat, je Váš :-)

a pokud by vás napadly další tipy, jak tuhle vzdělávací pomůcku využívat, přidejte je prosím do komentářů