poslední týdny a měsíce jsem tento web zanedbával, což mě mrzí. na druhou stranu, věnoval jsem se důležitějším věcem, takže mě to mrzet vlastně ani nemusí :-)
ne, že by můj zájem o otázky vzdělávání dětí odpadl, ale nutno říci, že tím, že jsme našli pro naše děti – z našeho pohledu – ideální kombinaci školky (později školy) a rodinného rytmu, považuji otázku „jak na to?“ pro sebe vyřešenou a intenzita zájmu trochu opadla. mimo to zde existuje stále větší a větší množství aktivit, webů, seminářů a hlavně lidí, kteří dokáží dát otázkám vzdělávání více kvality. a to je super.
to, co rozhodně neopadlo jsou ale postřehy z dění okolo sebe, okolo dětí, škol a školek, ale zejména postřehy okolo rodičovství. časem se krystalizuje pohled na vše okolo (však to sami dobře znáte) a to, co mi vyskakuje na mysl poslední dobou jsou otázky komplexity a celistvosti všech témat. jako bychom v tématech zabředávali do stále větší a větší specializace a byli většími a většími odborníky, ale tou hloubkou nám mizí šířka. a šířka záběru je pro mě pro život klíčovější.
to, co bychom mohli umět vnímat a předávat nejenom našim dětem je právě souvstažnost a souvislosti mezi tím, co se kolem nás děje. tato témata u mě nyní tvoří základ vzdělávání. a přispěli k tomu dva faktory
- začal jsem se věnovat studiu tradiční čínské medicíny. podobně jako ve vzdělávání i v otázkách zdraví platí, že zodpovědnost je ve vlastních rukách. ne v rukách doktorů a farmaceutických firem, ale ve Vašich vlastních a pokud člověk nechce být rukojmí, potřebuje vlastní názor na věc. vlastní zkušenost. a právě tčm mě oslovila svoji komplexností, provázaností a individuálním přístupem.
- několikrát jsem se osobně nebo zprostředkovaně setkal za poslední měsíce se situacemi „vyššího principu“. se situacemi, kdy už skutečně šlo do tuhého, kdy šlo o život. v těchto chvílích člověk nevnímá žádný hluboký detail, ale naopak celou šíři děje. a vidí víc…
chci dále rozvíjet myšlenku rodinného vzdělávání, vzdělávání dětí, rodičů a příbuzných. sdílet příběhy a názory na konkrétní situace, ale také zkusit z jednotlivých dílků slepit celou skládačku, kde vzdělávání může (a nemusí) být jen jednou částí celého obrazce rozvoje člověka a rodiny.